DomovFAQHľadaťRegistráciaZoznam užívateľovUžívateľské skupinyPrihlásenie

Share | 
 

 Jednorázovky od Sime

Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Goto down 
AutorSpráva
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Jednorázovky od Sime   Pi 01 február 2008, 19:27

Jo jo,tak sem se dokopala k tomu že vám semka budu dávat moje jednorázovky.
Budou to spíš parodie.
Zatím mám parodii/jednorázovku napsanou jenom : Čerevný Sasori.
Tuto parodii/jednorázovku vám semka hnedka dám.


Naposledy upravil Sime dňa St 16 apríl 2008, 21:50, celkom upravené 1 krát.
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: "Červený Sasori"   Pi 01 február 2008, 19:31

No a máte tady moji první jednorázovku/parodii...
Nese již zmiňovaný název "Červený Sasori"


V jedné rodině žil jeden zlobivý a drzí chlapec (nebo loutka). Nikoho nezajímal, ale maminka s babičkou Chyio se o něj jakžtakž staraly. Babička mu ušila červený čepeček a podle něj mu začali říkat Červený Sasori.

Babička bydlela na samotě u pouště. Široko daleko nebyla žádná jiná písečná skrýš a babička se tam starala o pouštní havěť. Jednou v létě maminka napekla bábovičky z písku, do košíku přidala láhev saké a řekla Sasorimu:
„Babička Chyio má dneska svátek. Vezmi košík a zanes to k babičce do skrýše. Ale jdi rovnou, ať se v kaktusovém lese nezatouláš!“ Sasori pokýval hlavou jak jen mohl, a posmutněle se vydal na cestu. Poskakoval, až mu tělo vrzalo jako po 60 letech. Brzy se dostal do kaktusového lesa, šlapal na samé jedovaté hady, až došel k vyhloubenině,kde byl pohyblivý písek . Bylo mu mrzutě, a tak Sasori neodolal, zul si své nové boty a začal si máchat nožky v písku.

Vtom se před ním rozhrnul kus suchého křoví a proti Sasorimu vyšel blonďatý úchyl v černém kabátě s červenýmy mraky,zřejmě pod ním nic neměl. .
„Nazdar, Sasori, kampak jdeš?“ zeptal se. Hlas měl ještě děťstější než Sasori, avšak nesnažil se mluvit líp, protože chtěl Sasoriho polekat. Ale Sasori nikdy tohoto úchyláka neviděl a myslel si, že to je ta modelka z TV Sand . Proto se ho nebál a povídal úchylákovi,který se představil jako Deidara: „Jdu k babce Chyio do skrýše na kraji pouště. Má dnes svátek, a tak jí maminka uplácala písečné bábovičky.“
„Chceš ochutnat?“ nabízel Deidarovi. Ten si přičichl,jelikož si myslel že je v tom droga, a pak se ušklíbl se. „Maso nemáš?“ zeptal se znechuceně.
„Nemám,jsem ze dřeva,“ odpověděl Sasori.
„No, nevadí, na maso si příjdu pak,tak si dám teď ty bábovičky k večeři,“ řekl Deidara.
V duchu už ale přemýšlel, jak by zbalil Sasoriho. „A kdepak bydlí tvoje babka?“
„Ty to nevíš?“ divil se Sasori.V duchu si pomyslel že ten blonďák je celkem blbej. „Dyť sem ti to říkal,takže pokud si to nepamatuješ tvoje blbost!Ale když chceš: Půjdeš asi 10 Km podle krvavých kaktusů,potom zahneš doprava a už jen 3 Km a jsi tam.“ „Tak víš co, Sasori, budeme závodit,“ navrhl Deidara. „Ty půjdeš normálně a já poletím ve vzduchu. Schválně, kdo bude u babky dřív.“ Saori se jen zasmál,jelikož závodně běhal sprint, popadl košík s rozsypanými bábovičkami a sakém a začal sprintovat. Deidara okamžitě stvořil svého ptáka(toho hliněného), ale při naskakování zakopl o kámen a spadl rovnou na kaktus.Chvíli skučel,ale pak znova naskočil a konečně vzlétl. Za chvilku už přistával před babčinou skrýší,a v duchu si říkal že to celkem dobře stihl. Pak začal jemně tlouct na dveře,aby si nepoškodil lak na nehty„Kdopak to je?“ ozval se velmi,ale velmi chraplavý hlas ze vnitř. „To jsem já, Sasori,“ zavolal tiše Deidara. Babička Chyio se už nemohla ani pohnout,proto po klice hodila kámen aby se otevřely dveře. Deidara se na ni ihned vrhl,i když věděl že to bude stát za nic.Ale nejdřív ji zabil a až pak ji ojel.Potom si dal na hlavu její smrdutý čepec, nasadil si na nos brýle a lehl si do postele kde se mu líbilo. Vzal si babčinu knížku a dělal, že čte. Sasori se zatím na poušti honil za ptákem (opět ne za svým), sbíral mláďata hadů, až konečně dotrtal k celkem zanedbané skrýši. Zabouchal na dveře a zevnitř se ozval dětský hlásek: „Kdopak to ťuká?“ Sasori se zarazil, jelikož nikdy vživotě neťukal,pouze bušil.Po chvíly řekl: „To jsem já,tvůj milovaný vnuk Červený Sasori.

„Pojď dál, děvko,teda děvečko,teda vlastně děvenko je otevřeno.“ Sasori vešel dovnitř.Když vešel,spatřil Deidaru,avšak nepoznal ho,a podivil se: „Ahoj,babko,teda babičko.Tady ti nesu láhve Saké a báboviky z písku."Deidara se pak napil jedné láhve Saké.
,,No a nechceš dát babičce pusinku?No tohle sme si z maminkou nedojednaly,babičko.Ale Sasori,já jsem tvá babička,mě můžeš dát pusinku.No dobře."

Ale poté jak se na ni podíval uviděl zblízka, že je to ten úchyl z pouště.Ovšem nevylekal se: „Deidaro, co vy tady děláte?!“ „No co,sem tady abych dostal od malého chlapečka pusinku.“ „A Deidaro, proč chceš pusinku?!“ „To abych lépe viděl,že jsem ten kdo jsem.“ „Ale Deidaro,to nemá logiku!A kdyžtak nemůžu ti už slézt z toho klína?zeptal se Sasori naposled. To už ho totiž Deidara narval do velké kytky druhu Zetsu,kam před tím strčil ještě babku Chyio.,Tak a máme ho!" zařval Deidara, vyskočil z postele a s kytkou v rukách nasedal na svého ptáka(hliněného).Jenže ta kytka ho velmi zatěžovala. Proto se rozhodl,že ty kytku pustí na zem.
Proto ji pustil,avšak to nevychytal a kousek kabátu se mu do kytky zachytl,a on letěl společně s kytkou.Za malou chvíli šel kolem skrýše písečný jounin Baki, babčin známý. Zevnitř kytky uslyšel podivné vrzání, a tak neváhal jelikož nesnášel rostliny a tu kytku rozřezal.Naštěstí Sasoriho neporanil,cože se nedá řáci o babce Chyio.Ta měla pořezaná celá záda.
Pak se podiví co tam dělá blonďatý kluk.,,Hej ty kluku,pokud jsi přišel za Sasorim,tak s ním jděte někam jinam,tady být nemůžete.Potom co babce záda zavázal obvazy šli se opít Sakém.
Deidara neváhal a Sasoriho si odnesl.

Takže jak to vlastně skončilo?Babička adoptovala Bakiho jako svého syna,Sasoriho matka spáchala v důsledku své písečné chemoterapie sebevraždu,a Deidara se Sasorim si spolu spokojeně žily a kdovíco dělaly ve své jeskyni.

Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Rinkashimaru
Kage
Kage
avatar

Počet príspevkov : 762
Age : 24
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Pi 01 február 2008, 19:45

Very Happy to je supeeeer lol! som sa dost pobavil
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://ishimaru.blog.cz
Sakura

avatar

Počet príspevkov : 12
Age : 24
Registration date : 03.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   So 16 február 2008, 22:34

no je to good Smile
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://ninja-sakura.blog.cz
Nasi
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 1164
Age : 23
Registration date : 01.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   So 16 február 2008, 22:42

looooobi sa mi to som sa nasmiala.... lol! lol! lol!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://narutofansnasi.blog.cz
Tamara
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 782
Age : 23
Registration date : 01.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   So 16 február 2008, 22:55

(ups ja tu nemam koment....a to som to citala tak davno rabbit ) je to haluz uplne si ma dostala....nj no niektory ludia maju ten dar lol!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.shounenaifanfiction.estranky.cz
Uchiha

avatar

Počet príspevkov : 591
Age : 21
Registration date : 01.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   St 05 marec 2008, 21:51

Noo je to supeeeeer bounce bounce
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://u-zu-ma-ki-na-ru-to.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Št 13 marec 2008, 16:07

Děkuju všem,pokud to nikdo na konoze nepsal tak chystám parodii na Perníkovou chaloupku Wink

EDIT:Tak jo,jistila jsem že to nikdo nenapsal,takže to bude good Cool
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   St 16 apríl 2008, 21:57

Sice píšu Konožskou perníkovou chaloupku,ale jelikož na ni nemám moc námětu,rozhodla jsem se,že napíšu novou povídku.
A ta nová povídka se již píše,jmenuje se Zlatodeidara,a dobrá zpráva pro milovníky shonen-ai,tohle bude totiž SHONEN-AIová povídka


+= lol!

Ale ještě mám dotaz,no...
Má se to jmenovat Zlatodeidara nebo Deidara a´lá Zlatovláska?Je to moc důležitý..
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Nasi
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 1164
Age : 23
Registration date : 01.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   St 16 apríl 2008, 22:05

jupiiiiiiiiiiiiiiiiiiii shounen ai.... slawa shounen ai.... Laughing ja wim som fanatik.... xD
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://narutofansnasi.blog.cz
Rinkashimaru
Kage
Kage
avatar

Počet príspevkov : 762
Age : 24
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   St 16 apríl 2008, 22:11

zlatodeidara

_________________
Chovajte sa slušne, pomáhajte ostatným a čítajte PRAVIDLÁ!
sorry scheffi neodolal som
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://ishimaru.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Št 17 apríl 2008, 12:03

Malinkaté upozornění - v téhle povdíce jsem bohužel musela z Deidary udělat holku....Je mi to líto,ale bohužel to jinak nešlo,protože kdybych to měla napsat normálně,že je kluk,bylo by to sem a na konohu nepřístupné



Žil byl jeden zlý a bohatý ninja,a jelikož měl tak obrovský sídlo,kterej zabíral polovinu státu,chodily kolem něj nejrůznější havěti od dalších bohatých shinobi po úplně obyčejné kunoichi. A jak tak život šel,kolem jeho sídla cupitala bábi Tsunade.Přinesla mu v košíku TonTona.Přišla k bráně,a musela se než tam vešla vypořádat s ochrankou.
,,Chlapečci moji,pustíte ubohou bábi-kořenářku Tsunade k siru Peinovi?Mám pro něj dárek,chutnou sviňku se zvláštními účinky." ochranka chtěla něco říct,ale Tsunade je přerušila ,,Ne,opravdu jsem to prasátko nedopovala drogami ani ničím jiným."
,,No,podívejte,bábi,mi to máme jako zakázaný,ale za malej příplatek vás můžeme pustit..." začala rozpačitě mluvit ochranka čumejíc na Tsunadin hrudník
,,Na to rovnou zapoměňte,s prostitucí jsem už zkončila,teď se věnuju pouze kořenářství,ale už ani ty drogy neprodávám ani nepěstuji,pouze koření,a taky pracuji se sviněmi (jako jste vy)." podotkla Tsunade na ochranku.Nakonec je ale ukecala a "překawaiovala" pomocí TonTona.
Tak bábi Tsunade s košíkem cupitala po sídle,převelikém sídle,až celá zpocená,s nadávkami u huby na chybějící deodorant vešla do pokoje Peina.
,,Co ty tady,babo? Moment,vy nejste Konan,že jo?Protože za něco,něco takového jako jste vy,se mi utrácet peníze nechce" vytřeštil na bábi Tsunade Pein.Náhle však sklonil oči k jejímu výstřihu.,,Víte co,je mi jedn..."
,,Hele,vy si na to taky můžete nechat zajít chuť,jako ti dole.Mám tady pro vás něco." přerušila Peina Tsunade.
,,A to jest?"
,,To jest prasátko TonTon.Nebojte,není ničím nadopované,pouze je "kouzelné."
,,Koou...kouzelné?" vytřeštil oči na Tsunade Pein.
,,Ano,kouzelné.Když ho sníte,nejlépe jako knedlo-zelo-TonTon,díky jeho masu budete rozumět VŠEMU na světě.Ať démonům,hmyzu nebo opilcům z lesa,vždycky budete vědět co kdo říká." povyprávěla Tsunade Peinovi.
,,Ok,ok,to beru.A kolik za to chcete?" Pein bábi zaplatil,ta odcupitala někam do lesů,a Pein si zavolal služebného Sasoriho.
,,Přejete si,Peine?" nesměle se Peina zeptal mladík.
,,Sasori,připravíš mi tohle prase s přílohou,ale ne že ochutnáš,byť tím životem zaplatíš!" zaporoučel Pein Sasorimu.


Sasorimu to bylo divné.
,,Tý jo,jakživ jsem takovýhle prase neviděl,a že jsem doopravdy žádné prase neviděl..." říkal si pro sebe Sasori ,,...vždyť vypadá tak nějak....divně.Ty šatičky se budou možná hodit na hadry...Ale jaký bych to byl kuchař,kdybych neokusil co vařím?" Sasori se dal do práce.
Když to bylo upečeno, vzal kousíček na jazyk a ochutnával.
Vtom slyší kolem úst něco bzučet: „Nám taky něco! Nám taky něco!“
Sasori se ohlíží, co to, a nevidí nic víc než několik málo much (Riku,a spol xDD), které lítaly v kuchyni .
Tu zas venku na ulici někdo siplavě volá : „Kampák? Kampák?“
A tenčí hlasy odpovídají: „Do mlynááářova ječmene, do mlynááářova ječmene.“
Sasori koukne oknem a vidí housera s hejnem hus.
„Aha!“ řekne, „takové to bylo prase?Ale Pein se nesmí nic dozvědět,zabil by mě...“
Už věděl, co a jak je.Strčil si ještě jeden drobek do ůst a pak prase na podnose s oblohou donesl Peinovi, jako by nic a nikde nebylo.


Po obědě poručil Pein Sasorimu, aby mu osedlal nějakého koně, že se chce projet, a on aby ho doprovázel. Pein jel napřed a Sasori znuděně za ním.
Když jeli po zelené louce poskočil Sasoriho kůň a zařehtal: "Hohohohohou, bratře, mně je tak lehko, že bych chtěl přes hory skákat!“
„Což je o to," povídá druhý, „já bych taky rád skákal, ale na mne sedí starý: skočím-li, svalí se na zem jako měch a srazí si vaz."
„Aťsi srazí, co z toho?“ řekl Jiříkův kůň. „Místo starého,budeš nosit mladého,možná dokonce mladou.“ hecoval druhého koně ten první
Sasori se srdečně té rozmluvě zasmál, ale jen tak potichu, aby to Pein neslyšel. Ale Pein taky dobře rozuměl, co si koníci povídali, ohlídl se, a viděl, že se Sasori směje,zeptal se ho.
„Čemu se směješ?“
,,Nnničemu,Peine,jen mě napadla taková kravina." zakoktal překvapeně Sasori.
Starý "lišák" Pein ho však už měl v značném podezření, a koňům už taky nedůvěřoval,proto se obrátil a jel zas domů. Když přijeli do sídla, poručil Pein Sasorimu, aby mu nalil saké do sklenky.
„Ale tvá hlava za to,“ povídá, „jestliže nedoleješ, anebo přeleješ!“
Sasori vzal láhev se sakém a začal nalévat. V tom však přiletěli oknem dva ptáci, jeden druhého honil, a ten, co utíkal, měl tři zlaté vlásky v zobáčku.
„Dej mi je,“ povídá ten jeden, „však jsou moje!“
„Nedám, moje jsou! Já si je zdvihl.“ bránil se druhý.
„Ale já je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá princezna česala. Dej mi aspoň dva.“
„Ani jeden.“
Tu ten druhý ptáček za ním ty zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstal každému v zobáčku jeden, a třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. Vtom se Sasori po něm ohlédl a přelil.
„Propadls mi životem!“ vykřikl Pein. „Ale chci s tebou doobře naložit, když mi tu zlatovlasou princeznu najdeš a přivedeš mi ji za manželku!" poručil Sasorimu Pein.
Co měl Sasori dělat? Chtěl-li svůj život zachovat, musel pro princeznu, ačkoli nevěděl, kde ji hledat. Osedlal si koně a jel kudy tudy.
Přijel k černému lesu a tu pod lesem u cesty hořel ke. Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj padaly,a mravenci se svými bílými vajíčky sem tam utíkali až to chvílemi vypadalo že trsají.
„Och pomoz nám, Sasori, pomoz nám,“ volali žalostně, ,,mi tady nechceme uhořet i s našima vajíčkama!"
Sasori hned slezl z koně dolů, keř vytrhl ze země a oheň uhasil.Sice si tak zajistil doživotní pokusy o vraždu od Greenpeace,ale to mu nevadilo.Přece jen,od čeho má tu baseballovou pálku?
„Až budeš potřebovat, vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžem.“ ozvali se malí mraveneci.


Potom jel Sasori dalším lesem a po chvíly přijel k vysoké jedli. Navrchu na jedli bylo krkavčí hnízdo a dole na zemi dvě malá krkavčata,která pištěla a naříkala: „Otec i matka nám uletěli,máme si prý sami potravu hledat, a my,ubohá písklata,ještě lítat neumíme! Och pomoz, Sasori, pomoz, nasyť nás, ať neumřeme hladem.“
Sasori se dlouho rozmýšlel,přeci jen,obětovat svoje poslední jídlo na nějaké opeřence?Ale nakonec se rozhodl,že lepší bude když umře on než dva ptáci.Sasori seskočil z koně,a začal ptáčkům drobit svoje jediné a poslední pečivo.
„Až budeš potřebovat,“ krákorala ptáčata vesele, „vzpomeň si na nás, a mi ti taky pomůžem.“
Potom dál už musel Sasori pěšky,jelikož kůň mu utekl zrovna když krmil ty opeřence.
Šel dlouho, předlouho lesem, a když konečně z lesa vycházel, viděl před sebou daleké široké moře.


Na břehu moře se dva ninja-rybáři spolu hádali. Chytili do sítě velikou zlatou rybu, a každý ji chtěl mít sám.
„Má je síť,takže i má je ryba!“
A druhý na to zase „Kdyby nebylo mé lodi a mé pomoci,síť by ti byla k ničemu!"
„Až podruhé zas takovou chytíme, bude tvá!“
„Ne, ty na druhou počkej a tuhle mi dej.“
Já vás porovnám,“ rychle povídá Sasori, „Prodejte mi tu rybu,dobře vám zaplatím, a peníze rozdělte mezi sebe napolovinu.
Tak jim dal za tu rybu všechny peníze, co měl, od Peina na cestu,a že jich moc nebylo, nic si nenechal. Ninja-rybáři byli rádi, že rybu tak dobře prodali, a Sasori potom pustil rybu do moře.
Vesele zašplouchala vodou, potopila se a pak nedaleko břehu ještě jednou vystrčila hlavu: „Až mne, Sasori, budeš potřebovat, vzpomeň si na mne, odsloužím se ti.“ A po té se ztratila v moři.
„Kam jdeš?“ ptali se ninja-rybáři Sasoriho.
,,Jdu svému pánu, starému Peinovi,největšímu lišákovi na světě, pro nevěstu,pro zlatovlasou princznue, a nevím ani, kde ji hledat!“ málem Sasorimu ukápla slzička beznaděje.
„Och, o něm ní dobře můžeme povědět,“ řekli rybáři.,,Je to Zlatodeidara, "dcera"sira xXx z křišťálového sídla tamhle na tom ostrově. Každý den ráno, když se rozednívá, rozčesává své zlaté vlasy, jde od nich záře po nebi i po moři,po kunaii i po shurikenu.. Chceš-li, sami tě tam na ten ostrov dovezeme, protože jsi nás tak dobře porovnal. Měj se však na pozoru, abys pravou princeznu vybral,dvanáct je princezen, ale jen jedna má zlaté vlasy.“


Když byl Sasori na ostrově, šel do křišťálového sídla prosit sira, aby svou zlatovlasou dceru vydal jeho bi-pánovi Peinovi za manžela.
„Dám,“ řekl sir,ze kterého se vyklubal sir von Sýr, „ale musíš si ji vysloužit: za tři dny tři práce uděláš, které ti uložím, každý den jednu. Zatím si do zítřka můžeš odpočinout.“
Druhý den ráno mu povídá sir: „Moje Zlatodeidara měla korále s přívěšky ve tvaru kunaiů; korále se přetrhly a přívěšky vysypaly do vysoké trávy na zelené louce. Ty přívěšky musíš všechny sebrat‚ aby ani jeden nechyběl.“
Sasori šel na tu louku, byla veliká převeliká, poté klekl do trávy a začal hledat. Hledal, hledal od rána do večera, ale ani přívěšek neviděl.
„Och, kdyby tu byli moji mravenci, ti by mi mohli pomoct!“ postěžoval si sám sobě.
„Však tu jsme, abychom ti pomohli,“ špitli mravenci, kde se vzali, tu se vzali, ale kolem něho se jen hemžili. „Co potřebuješ?“
„Mám přívěšky ve tvaru kunaie sebrat na téhle louce, ale nevidím ani jeden.“
„Chvilinku jen počkej, my je za tebe seberem.“
A netrvalo dlouho, snesli mu z trávy hromádku přívěšků, potřeboval už jen je navléct.
Když Sasori ty přívěšky siru přinesl a sir je přepočítal, ani jeden nechyběl.
„Dobře jsi udělal svou práci,“ povídá, „zítra ti dám práci jinou .“


Ráno Sasori přišel a král mu řekl: „Moje Zlatodeidara se koupala v moři a ztratila tam zlatý prsten, ten musíš najít a přinést.“
Sasori šel k moři a chodil smutně po břehu.Moře bylo čisté, ale tak hluboké, že nemohl ani na dno dohlédnout, a což teprve na dně vyhledat prsten!
„Och, kdyby tu byla ta zlatá ryba, ta by mi mohla pomoct!“ opět si postěžoval do větru.
Vtom se něco v moři zablesklo a z hlubiny navrch vody vyplula zlatá ryba: „Však tu jsem, abych ti pomohla. Co potřebuješ Sasori?“
„Mám v hlubokém moři najít zlatý prsten, ale nevidím ani na dno.“
„Teď právě jsem potkala hbitou štiku, nesla zlatý prsten na ploutvi. Chvilinku jen počkej, já ti jej přinesu.Dattebayo!"
A netrvalo dlouho, vrátila se z hlubiny a přinesla mu prsten.
Sasori rybě poděkoval a odešel.


Sasoriho zase sir pochválil, že dobře svoji práci udělal; a potom ráno mu třetí práci uložil: „Chceš-li, abych svoji Zlatodeidaru tvému králi dal za manželku, musíš jí přinést mrtvou a živou vodu; bude jich potřeba.“
Sasori nevěděl, kam se pro tu vodu obrátit, šel nazdařbůh kam ho nohy nesly, až přišel do černého lesa.
„Och, kdyby tu byli moji krkavci, snad by mi pomohli!“
Tu se mu nad hlavou cosi šustlo, a kde se vzali, tu se vzali, dva krkavci: „Však tu jsme, abychom ti pomohli. Co chceš?“
„Mám přinést mrtvou a živou vodu, ale nevím, kde je hledat.“
„O nich my dobře víme. Minutku jen počkej, my ti je přinesem.Datt...dattebayo!“
A za malou chvíli přinesli Sasorimu každý jednu láhvičku plnou vody; v jedné láhvičce byla živá voda, v druhé mrtvá. Sasori byl rád, že se mu tak dobře poštěstilo, a pospíchal k sídlu. Na kraji lesa viděl od jedle k jedli rozpjatou pavučinu, prostřed pavučiny seděl veliký pavouk , cucal a olizoval mouchu Riku. Sasori vzal láhvičku s mrtvou vodou, postříkal pavouka, a pavouk se svalil na zem jako zralá višeň, byl mrtev. Potom postříkal mouchu Riku z druhé láhvičky živou vodou, a moucha Rika sebou začala házet,škubat,nakonec se vyškrábala z pavučiny ven a uletěla do povětří.
„Tvé štěstí, Sasori, že jsi mě vzkřísil,“ bzučela mu kolem uší, „však beze mne sotva bys uhodl, která z dvanácti princezen je Zlatodeidara.“


Když sir viděl, že Sasori ten třetí úkol taky splnil, řekl, že mu svoji zlatovlasou dceru dá. „Ale,“ prý, „musíš si ji sám vybrat.“
Potom ho odvedl do jedné velké síně, tam uprostřed byl kulatý stůl a kolem stolu sedělo dvanáct krásných princezen, jedna jako druhá; ale každá měla na hlavě slaměný klobouk, takže nebylo vidět, jaké má která vlasy.
„Tuhle jsou moje dcerunky,“ povídá král. „Uhodneš-li, která z nich je Zlatodeidara, získal jsi ji a můžeš ji hned s sebou odvést; jestli neuhodneš, není ti souzena, musíš odejít bez ní.“
Sasori byl v největší úzkosti, nevěděl, co si počít. Vtom zašeptalo mu cosi do ucha: „Bz-bz! Jdi okolo stolu, já ti povím, která to je.“
Byla to moucha Rika, co ji vzkřísil Sasori živou vodou.
„Tahle princezna to není - ta taky ne - ta taky ne - tohle je Zlatodeidara!"
„Tuto dceru mi dej!“ vykřikl Sasori, „ji jsem vysloužil svému pánu.“
„Uhodls,“ řekl sir, a princezna hned taky vstala od stolu, sundala si slamák, a zlaté vlasy plynuly jí hustými prameny z hlavy až na zem, a bylo od nich tak jasno, jako když ráno slunce vyjde, až Sasorimu oči zacházely a vycházely.
Potom dal sir na cestu své dceři,jak sluší a patří, výbavu a Sasori odvezl ji svému pánu za nevěstu.
Starému Peinovi se oči vzrušením rozzářily a poskakoval radostí, když Zlatodeidaru viděl, a hned poručil, aby se dělaly přípravy ke svatbě.


„Chtěl jsem tě sice dát oběsit pro tvou neposlušnost,Sasori, aby tě krkavci snědli,“ povídá Pein Sasorimu, „ale žes mi tak dobře posloužil, dám ti jen katanou hlavu srazit a pak tě dám počestně pochovat.“
Když Sasoriho popravili, prosila Zlatodeidara Peina, aby jí toho mrtvého služebníka daroval.
,,Peine,ó velký Peine.Dej mi toho služebníka,Soliho...teda Sasoriho." prosila Zlatodeidara.
Pein nemohl své zlatovlasé novomanželce tuto radost nijak odepřít.
,,Jen počkej,Zlatodeidaro.Žádné prasečinky." pohrozil jí Pein.
Potom Zlatodeidara srovnala Sasoriho hlavu k tělu, pokropila ho mrtvou vodou, a tělo srostlo s hlavou, takže po ráně ani památky nezůstalo; pak ho pokropila živou vodou, a Sasori zase vstal, jako by se byl znovu narodil.
„Och, jak jsem to tvrdě spal!“ povídá Sasori.
„Ba věru, tvrdě jsi spal,“ řekla Zlatodeidara, „a kdyby mne nebylo, na věky věků by ses už byl neprobudil!“


Když Pein viděl, že Sasori ožil, a že je krásnější než prve, rád by byl taky tak ještě krásný. Hned poručil, aby ho taky sťali zlatou katanou a pak tou vodou pokropili. Sťali ho a pokropili živou vodou,pořád jen živou, až ji všechnu vykropili, ale hlava nijak mu nechtěla k tělu přirůst; potom teprv začali mrtvou vodou kropit, a v okamžiku přirostla; ale Pein byl mrtev, protože už neměli živou vodu, aby ho vzkřísili.
A protože sídlo nemělo dědice,ujal se ho Sasori s Zlatodeidarou,kde si pořídili mnoho mnoho dětí.A pak se s těmi dětmi,jedním démonem a muškou Rikou odstěhovali někam daleko,daleko,za hory,za doly,a už o nich nikdo nikdy neslyšel...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Tamara
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 782
Age : 23
Registration date : 01.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Št 17 apríl 2008, 18:25

to bolo dobreeeee XD Razz
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.shounenaifanfiction.estranky.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Št 17 apríl 2008, 18:27

Děkuju Question
Teď dopíšu 9.díl Nebezpečné lásky a půjdu psát Malou mořskou Hinatu...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Pi 18 apríl 2008, 14:08

Jinak nikdo jiný nepřečetl/neokomentoval? Sad
Jak mám potom vědět,jestli se vám to líbí a že mám psát dál....?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Amarante

avatar

Počet príspevkov : 218
Age : 23
Registration date : 11.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Pi 18 apríl 2008, 15:03

Ja som si to prečítala, ale zostala som v tichom údive Very Happy Ten obrázok ma dostal, dvojnásobne poviedka Very Happy Zlatodeidei FTW!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://shiroikarasu.blog.cz/
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Pi 18 apríl 2008, 17:34

Mám napsanou novou jednorázovou povídku,O otesánkovi Choujim,mám ji i u sebe na stránce,a řekněte mi - mám ji dát i semka?
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Sime

avatar

Počet príspevkov : 510
Registration date : 31.01.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   So 19 apríl 2008, 12:38

O otesánkovi Choujim

Milé děti. Byl jednou jeden dědeček Chouza a jedna babička. A neměli žádné děti. Asi moc dlouho čekali na čápa a nechodili na hodiny biologie. Takže tu školu neflákejte, vidíte, kam to vede.


Jednoho krásného dne se vydal dědeček Chouza sám do lesa na pařezy. V televizi totiž zrovna dávali Esmeraldu v Konoze a babičku by ven kvůli tomu nedostali ani 100% slevou na nové a kvalitní kunaie (a to se kunaie dováželi až z Vodopádové). Dědeček Chouza narazil v lese na obzvláště velký pařez. A jako vždy, když chodil na pařezy, i dnes měl s sebou motyku, sekerové kunaie, pilu, deset kilo semtexu s rozbuškami a odpalovací šňůru. Jeden kunai zasekl do pařezu, na topůrko si pověsil jouninskou vestu, pilou uřízl kus semtexu a motykou si vykopal kryt. Natáhl šňůry, podložil pařez plastickou trhavinou, zapíchal do ní rozbušky a už trtal do krytu. BUM! Děda Chouza poznal, že to trošku přehnal. Když vykoukl, uviděl, že z pařezu zbyl jen malý kousek. Vypadal jako mimino. Jen trochu přitesat kořínky, aby vypadaly jako prsty, trošku dodělat hlavičku, aby neměla tak mongoloidní výraz ve tváři, a hlavně vytáhnout z břicha kunaiovou sekeru, kterou tam děda Chouza zapomněl a na které visela jouninská vesta. Samozřejmě bez knoflíků.
"Babička mi zas dá co proto." povzdechl si děda Chouza, když si uvědomil, že to tenhle týden je již pátá vesta, u který tak debilně přišel o knoflíky. I sebral pařízek, sesbíral nářadí a vydal se k domovu.


Babička už ho dlouho vyhlížela, protože teď už dávali v televizi jen aktuální zprávy z průběhu konce světa. Když dědečka uviděla, jak si to láduje přes ramen záhonek, spustila na něj:
"Dědku, ty nemáš rozum, já se s tím ramenem sázím a ty mi pak po něm šlapeš!"
Děda se zmateně podíval na ramenový záhonek, na kterém rostly rajčata, a nechápavě pokrčil rameny. Vešel do domku a povídá babičce:
"Pořád jsi chtěla nějakého parch....děcko, tak tady jsem ti přinesl otesánka Choujiho."
"Nesnaž se zamluvit tu rozervanou vestut, sklerotiku jeden, našel jsi alespoň knoflíky?"
"Ne, zas jenom dírky…" povzdechl si děda Chouza a dal se do opracovávání otesánka Choujiho.
Když skončil, byl otesánek Chouji hotov. Otesánek Chouji otevřel své megaxxl oči a zavřískal:
"Já mám hlad, dejte mi jíst!"
"Jé dědo Chouzo, on mluví!" vydechla nadšeně babička a začala nosit na stůl.


Byla to skromná a chudá domácnost. Takže se nelze divit, že otesánek Chouji nemohl dostat k jídlu víc než tři pečené krávy, dvě selata, tucet bažantů, šest koroptví a dorazit se měl paštikou ze slavičích jazýčků. Jenže dva sudy paštiky byly neotesanci otesánkovi Choujimu málo, a tak začal nanovo:"Já mám hlad, dejte mi jíst!"
Děda Chouza, který nestačil ještě ani oblíznout lžíci a už bylo na stole pusto, se rozlítil:
"Ty nenažraná mrcho dřevěná nevděčná! Okamžitě naval zpátky alespoň jednoho bažanta, nebo ti urazím palici!"
"CHRAMST!" a dědeček Chouza již putoval do zažívacího traktu otesánka Choujiho..
"Kde je děda?" zeptala se od plotny zmatená babička.
"CHRAMST!" a babička šla za dědečkem.
Jediné štěstí, že otesánek Chouji rovnou hltal a nežvýkal nebo nekousal, jinak by si asi nedobrovolné jednohubky nemohly podat v Choujiho žaludku oficiální protest s kolkovanou žádostí o propuštění.
Otesánek vylezl ven a sežral celou zahradu. Dokonce i hnůj, protože se z něj kouřilo a on si myslel, že je to něco vařeného.


"Cink cink, óříšková, málinová, čókoládová, rámenová- " okolím právě projížděl zmrzlinář Sasuke v novém voze Family Uchiha Frost.
"Sakra, tady přece nikdy žádný tunel nebyl…" podivil se ještě Sasuke,když v tom zmizel v Choujiho žaludku i s vozem..
"CHRAMST!"
Otesánek Chouji se vydal po cestě. Jeho pud lovce mu propůjčil neobyčejnou mrštnost a rychlost i přes jeho velikou nadváhu. Stačila chvilka a Sakura s krávou byla minulostí.
O kousek dál vařil zrovna Pakkun s TonTonem dort.
"Navalte ten dort!" zařval otesánek Chouji.
"Víš co si můžeš…" odvětil Pakkun a ukázal otesánkovi Choujimu prostředníček levé tlapky.
"CHRAMST! CHRAMST! CHRAMST!" dort, Pakkun i TonTon zmizeli v puse otesánka Choujiho.
Otesánek Chouji se valil dál. U lesa se mu podařilo sežrat čtyřicet ninja-loupežníků a nakonec dohonil i veksláka Kalibabu Hatake, který se marně bránil, že k té chamradi nepatřil, jen si s nimi povídal a chtěl jim prodat vietnamské digitální hodinky.


A tak přišel otesánek Chouji až k poli, kde konožská superstar Ino okopávala indické konopí.
"Mám žízeň a hlad," zařval otesánek Chouji a koukal na Ino, která se nejprve lekla, že ji našla konožská policie.
"Slyšíš, mám žízeň a hlad, tak dělej, nebo tě sežeru, jako jsem sežral babičku s dědečkem Chouhou, zmrzlináře Sasukeho i s autem, krávu se Sakurou, Pakkuna s TonTonem, Kalibabu Hatake a čtyřicet loupežníků i s novejma hodinkama."
Ino si ho přeměřila svým "cool" pohledem a pevně stiskla svoji motyčku. Pěstovala marijánku příliš dlouho na to, aby se nechala někým zastrašit. Už bojovala s Vodopádovou mafií i Písečným podsvětím, které o její konopné svazky jevily velký zájem. Nakonec mu ale dala napít. Původně mu sice chtěla rozseknout pupek motyčkou, ale vzpomněla si, že má v čutoře projímadlo.
"Napij se,otesánku…" pobídla ho Ino ještě.
Otesánek Chouji pil a pil, až se… Úplně. A tak byli babička s dědečkem Chouzou, zmrzlinářem Sasukem, Sakurou, krávou, Pakkunem a TonTonem, Kalibabou Hatakem a čtyřiceti loupežníky zachráněni. Sice způsobem, který se jim moc nelíbil, ale lepší než aby tam zůstali. Otesánek Chouji se z toho průjmu ještě hodně dlouho vzpamatovával, ale nakonec to přežil. Dostal krutou a přísnou dietu, a tak se z něho stal postupem času docela normální obézní člověk.
A dědeček Chouza s babičkou? Ti byli spokojení, protože od Kalibaby Hatakeho vyvekslovali úplně nové značkové vietnamské digitálky i s náhradní baterkou.


A tak zkončila pohádka O otesánkovi Choujim,kde se nakonec hlavní hrdinkou stala Ino...
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://sime.blog.cz
Uchiha

avatar

Počet príspevkov : 591
Age : 21
Registration date : 01.03.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Ne 20 apríl 2008, 11:02

To je super aj Zlatodeidara aj Otesanek Chouji @ lol!
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://u-zu-ma-ki-na-ru-to.blog.cz
Tamara
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 782
Age : 23
Registration date : 01.02.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Št 24 apríl 2008, 11:16

kruteee XD tieto tvoje parodie sa mi moc lubia píš ďalej Very Happy
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi http://www.shounenaifanfiction.estranky.cz
Tobi-kun
Chuunin
Chuunin
avatar

Počet príspevkov : 340
Age : 22
Registration date : 26.10.2008

OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   Ut 10 marec 2009, 17:58

good
Návrat hore Goto down
Zobrazit informácie o autorovi
Sponsored content




OdoslaťPredmet: Re: Jednorázovky od Sime   

Návrat hore Goto down
 
Jednorázovky od Sime
Zobraziť predchádzajúcu tému Zobraziť nasledujúcu tému Návrat hore 
Strana 1 z 1

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
NarutoFans :: Vaša tvorba :: FanFiction :: FanFiction :: FanFiction jednorázové-
Prejdi na: